Území, na němž se rozkládá Plzeň, je už svým charakterem předurčené pro vznik velkého sídla. Řeky Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava se tu stékají v úrodné kotlině, z níž pokračují společně na severozápad jako Berounka. Odpradávna tudy vedly trasy obchodních cest z Prahy do německých zemí, hlavně do Norimberka a Řezna. Dnes je toto statutární město s asi 170 tisíci obyvateli a významným průmyslem přirozeným centrem Plzeňského kraje.
Město Nová Plzeň, založené na příkaz českého krále Václava II. roku 1295, bylo od začátku důležitým obchodním střediskem. Brzy se stalo třetím největším českým městem, po Kutné Hoře a Praze. Při tomto počátečním rozvoji také vznikly stavby nejdůležitějších kostelů a klášterů.
Historické centrum tvoří pravidelná síť ulic obklopujících obdélníkové náměstí Republiky. Tyčí se tu katedrála svatého Bartoloměje, kterou začali stavět již při založení města. Její věž se svými 102,26 m je nejvyšší kostelní věží v naší republice. Budova radnice v severní části náměstí byla první renesanční stavbou v Plzni, zajímavá sgrafita na její fasádě ale pocházejí až z počátku 20. století. Zatímco naproti ní již od roku 1681 stojí morový sloup, zbývající rohy náměstí byly ozdobeny až v nedávné době, v roce 2010. A to moderními kašnami, které znázorňují symboly ze znaku města - chrtici, velblouda a anděla. Pod historickým centrem se nalézá pozoruhodný několikapatrový systém chodeb a sklepení se studněmi. Plzeňské podzemí je dnes přístupné návštěvníkům a patří k němu i vodárenská věž s vodním kolem, potřebná pro funkci původního vodovodu.
Svou prosperitu pak Plzeň založila na úspěších průmyslové výroby. V první polovině 19. století byl založen Měšťanský pivovar i strojírenský podnik Škoda. Hradby, bránící rozmachu města, byly zbourány a na jejich místě vyrostly parky, v současnosti zvané Sady Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy, Křižíkovy, Pětatřicátníků nebo 5. května. Na přelomu 19. a 20. století došlo k výstavbě řady významných veřejných budov, například městského divadla, Měšťanské besedy nebo muzea. Z té doby se také na osmnácti domech, většinou soukromých, zachovala unikátní sgrafita, která navrhoval Mikoláš Aleš.
Díky místnímu rodáku, vídeňskému architektovi Františku Krásnému, zde vznikaly jedny z prvních evropských secesních staveb, hlavně vily soukromých investorů. Secesní styl se uplatnil i na budově vlakového nádraží. A také na pavilonové stavbě tramvajové čekárny na Náměstí Republiky, tato drobná, krásně opravená památka nyní slouží pro občerstvení.
Připomínkou bohaté židovské obce, žijící ve městě před válkou, je monumentální trojlodní stavba Velké synagogy, zdobená dvěma 45 m vysokými věžemi.
Historii plzeňské oblasti naleznete zdokumentovanou nejen v budově Západočeského muzea, ale i v Národopisném muzeu Plzeňska, v Gerlachovském a Chotěšovském domě.A nebyla by to Plzeň, aby také neměla Pivovarské muzeum, dokonce v autentickém prostředí právovárečného domu. Je tu i Muzeum Škoda a Muzeum loutek. Muzeum Patton Memorial Pilsen poutavou formou připomíná události konce 2. světové války. Nejrůznější setkání se světem vědy a techniky nabízí Techmania Science Center, a to včetně 3D planetária.
Mimořádně silná je tu divadelní tradice. Na jevišti zdejšího Divadla J. K. Tyla poprvé zazněla naše státní hymna, město bylo první působištěm profesionálního loutkového divadla Spejbla a Hurvínka. Pravidelně se zde pořádají divadelní festivaly a další mezinárodní kulturní akce. V roce 2015 se Plzeň stala Evropským hlavním městem kultury, což bylo spojeno s řadou unikátních představení i s výstavbou nové budovy Divadla J. K. Tyla.
S městskou zástavbou se prolínají přírodní zóny, ať už třeba v areálu Západočeské univerzity nebo rozsáhlých prostorách Zoologické a botanické zahrady, k níž náleží i Dinopark. Kromě řek zpříjemňují městské prostředí vodní nádrže, z nichž krajinářsky a přírodně nejcennější je soustava deseti Boleveckých rybníků na severním předměstí. Doporučujeme poznat blíže tuto končinu, oblíbenou i pro příměstskou rekreaci.
Anebo se na jižním okraji města zkuste vnořit do harmonie přírody a sochařského umu, která zapůsobí na lidskou duši – v meditační zahradě Památníku obětem zla, místě s ojedinělým příběhem a duchovní náplní.
Název Plzeň je pro nás též synonymem známé značky piva. Pivovar Plzeňský Prazdroj nejen pivo vyrábí, ale umožňuje i prohlídky návštěvníkům. Věřte, že zaujme i ty, co dávají přednost jiným nápojům. Nebo si na našem webu prostě vyberte plzeňská místa, která vás lákají víc.