V 10. století vzniklo na strategickém místě nad řekou Ohří přemyslovské hradiště. To se postupně rozrostlo v rozsáhlou raně středověkou sídelní aglomeraci s hradem, kostelem, předhradím i osadami v podhradí. V historických pramenech se jméno Žatec uvádí poprvé v kronice Dětmara Merseburského v r. 1004. Další zprávy z 11. – 13. století představují Žatec jako významné správní a církevní středisko středního Poohří. Vznik vrcholně středověkého města završila listina z r. 1265, jíž král Přemysl Otakar II. udělil Žatci významná privilegia. Později se Žatec prosadil zejména jako centrum známé chmelařské oblasti. V 15. století patřil Žatec k významným oporám husitského hnutí. V r. 1421 byla pod jeho hradbami poražena vojska II. křížové výpravy.  V 16. století se řadil k nejlidnatějším městům Čech. V důsledku třicetileté války  došlo nejen k hospodářskému poklesu, ale i k odchodu mnoha obyvatel Žatce do emigrace. Střediskem kraje zůstal Žatec až do r. 1850, poté byl sídlem okresního hejtmanství. V souvislosti s chmelařskou konjunkturou v 19. století došlo k rozsáhlé modernizaci města. Historický střed města, prohlášený v r. 1961 památkovou rezervací, nabízí řadu významných staveb a rozmanitost slohů od doby románské po secesi. Žatec je oblíbeným místem českých i zahraničních filmařů. V posledních 30 letech se zde natočilo kolem stovky filmů, seriálů, inscenací a reklam. Zákoutí města kolem Hošťálkova a Chelčického náměstí představují nejčastěji Paříž, Berlín, Prahu, Moskvu nebo různá imaginární filmová města. Diváci mohli Žatec vidět například ve filmech:  Oliver Twist, Doktor Živago, Bídníci, Edith Piaf, Holky z porcelánu, Mladý Indiana Jones, Pusinky, Červený bedrník, nebo Yentl  v titulní roli s Barbrou Streisand. Popularitu Žatci zajistily také seriály Náměstíčko, Náves, Příkopy a třetí série seriálu Nemocnice na kraji města. Při pohledu na město objevíte široké panorama vysokých komínů, vyčnívajících z červených střech jako štíhlé věže.  Už téměř 120 let se nejstarší z těchto velikánů rozhlížejí po městě a jeho okolí a vyprávějí návštěvníkům Žatce něco o jeho bohaté chmelařské historii.  Jsou to symboly bohatství města a jeho slavné chmelařské tradice. Nízké komíny byly na sušárnách chmele a sloužily k odvodu spalin ze sušících pecí. Vysoké komíny zase sloužily k odtahu sirných plynů z komor, kde se chmel kvůli udržení lepší kvality sířil. Sklady a balírny chmele se sušárnami a sirnými komorami byly vystavěny v poměrně krátkém období od poslední třetiny 19. století do počátku 20. století na tehdejším jižním Pražském předměstí a daly této části města Žatce jedinečný a neopakovatelný ráz. Zóna technických památek chmelařství Pražského předměstí je kandidátem pro zařazení na prestižní seznam památek světového dědictví UNESCO. Balírny, sklady a sušárny chmele jsou cennou devizou města Žatce. Pro Žatec je kandidatura vítanou pomocí při rozvoji cestovního ruchu, který je jednou z priorit města.