Punkevní jeskyně jsou pro svoji atraktivitu nejnavštěvovanějším jeskyním systémem v celé České republice. Leží v Moravském krasu ve stěně kaňonu Pustý žleb jen asi 30 kilometrů na sever od Brna. Součástí jejich prohlídkového okruhu je i dno světoznámé propasti Macocha, která je největší propastí svého druhu ve střední Evropě. K turistické návštěvnosti jeskyní významně přispívá také romantická jízda na lodičkách po řece Punkva.
Punkevní jeskyně byly ve své hlavní části objevovány skupinou pod vedením profesora Karla Absolona v letech 1909 až 1933, ale objevy pokračují vlastně až dodnes. První část jeskyní přitom byla pro veřejnost zpřístupněna právě již v roce 1909 a od roku 1920 je provozována také vodní plavba. Jsou součástí rozsáhlého systému Amatérské jeskyně, který je se svojí dosud známou délkou přes třicet kilometrů největší v České republice. Vlastní Punkevní jeskyně mají délku asi 4 kilometry a turisticky zpřístupněná část měří 1250 metrů.
Nejjednodušší přístup k Punkevním jesnyním je od parkoviště u Skalního Mlýna. K jeskyním je to jen 1,5 kilometru a cestu můžete absolvovat i ekologickým vláčkem. Do jeskyně se nyní vchází prostřílenou štolou, kterou se dostame do Předního dómu a hned na začátku můžeme vidět největší, 4 metry dlouhý stalaktit zvaný Strážce. Nachází se zde i nádherné Zrcadlové jezírko, ve kterém se odrážejí krápníky a všimnout si můžeme i úzkého průchodu ve stropě, kterým se sem dostal Karel Absolon.
Dále vystopáme ze sifonu - nejnižšího místa v Punkevních jeskyních - až do Reichenbachova dómu, kde uvidíme kam až dosahovala voda při největších záplavách. Poté přicházíme Stalagmitovou chodbou s krásnou výzdobou do Zadního dómu se zajímavými stalagmity Váza a Trpaslík, které mají na vrcholu netypickou rovnou plochu. V síni U Anděla je zase mohutný stalagnát velmi zvláštního tvaru. Poté již přicházíme raženou chodbou na dno Macochy, kde se pokocháme krásou Horního a Dolního jezírka a především pohledem na vysoké stěny propasti. Pak už následuje plavba motorovými čluny, při které se dostaneme i do zřejmě nejkrásnějšího místa Punkevních jeskyní - Masarykova dómu.
Propast Macocha je součástí prohlídky Punkevních jeskyní již od roku 1914, můžeme ji však navštívit i v její horní části a pokochat se tak naopak pohledem dolů do hlubin. Sem se dostaneme buď z Pustého žlebu lanovkou či výstupem po Salmově stezce, z druhé strany se však nechá i přijet autem až na blízké parkoviště. Hloubka Macochy se často udává na 138 metrů, to je však měřeno pouze k hladině Dolního jezírka a ve skutečnosti je až na jeho dno hluboká 187 metrů.
Půdorysné rozměry jsou přitom 174x76 metrů a Macocha tak vytváří skutečně monumentální prostor. Propast vznikla postupným propadem jeskyních prostor a na jejím dnu ukončilo svůj život již několik desítek sebevrahů. Podle pověsti zaznamenané již v 17. století zde skončil i život ženy, která měla dát propasti jméno. Macecha nejprve shodila dolů svého nevlastního syna, ten se však zachytil na stěně a když jej našli, tak ženu buďto svrhli do propasti, nebo tam dle jiné varianty skočila sama. První doložený sestup na dno je z roku 1723 a uskutečnil jej mnich minoritského kláštera Lazarus Schoper.
Pohled dolů je možný ze dvou vyhlídkových můstků - buď přímo nahoře z Horního můstku, který byl vybován již v roce 1882 a již od počátku 19. století na jeho místě stával dřevěný gloriet, nebo z Dolního můstku zřízeného roku 1899 ve výšce 92 metrů nad dnem propasti. V letech 1913 až 1933 odtud dokonce vedl železný žebřík až dolů.