Mezi našimi kraji druhý největší podle rozlohy, zároveň ale region s nejmenší hustotou obyvatelstva, to je Jihočeský kraj. Na jeho kráse má nemalý podíl rybničnatá, citlivě zkulturněná krajina původně bažinatých oblastí Českobudějovické a Třeboňské pánve. Nezaměnitelný půvab mají i hornatiny kolem nich, na severní straně Středočeská pahorkatina, na východě Českomoravská vrchovina, na jihu při rakouských hranicích Novohradské hory a Šumava. Šumava je nejvyšším pohořím kraje, maximální výšku tu dosahuje vrcholem Plechý (1378 m). Jihočeský kraj odvodňuje hlavně řeka Vltava se svými přítoky, z nichž větší jsou zprava ústící Malše a Lužnice, zleva pak Otava s přítokem Blanicí. Většina regionu tak patří do úmoří Severního moře. Malá území na východě jsou odvodňována Moravskou Dyjí, jejíž vody míří do moře Černého.
Na řece Vltavě vznikly naše největší přehrady, Lipno a Orlík. Nádrž Lipno v podhůří Šumavy tvoří nejrozsáhlejší vodní plochu v České republice. Orlík je dokonce celkově největší vodní dílo v České republice, má největší objem a její hráz je mezi betonovými přehradními hrázemi nejvyšší. Vzdutí hladiny nádrže zasahuje až k Týnu nad Vltavou, pod hladinou jezera zůstal i soutok s řekou Otavou u Zvíkova. Po kraji je rozmístěna i řada menších přehradních nádrží, například Husinec na Blanici.
Jihočeský kraj se může pochlubit také největším rybníkem v naší republice. Rybník Rožmberk poblíž Třeboně je napájený hlavně vodou z Lužnice, je využívaný k chovu ryb, ale také k rekreaci a koupání.
Na území kraje leží větší díl pohoří Šumava, jehož centrální část požívá ochranu jako národní park, okolí pak je chráněnou krajinnou oblastí. Centrální část náleží také do biosférické rezervace UNESCO zvané Šumava – Bavorský les. Další významnou biosférickou rezervací UNESCO bylo ustaveno Třeboňsko vzhledem ke zdejším soustavám rybníků a kvůli ochraně mokřadů a rašelinišť. Chráněná je také příroda Blanského lesa, jehož nejvyšší a nejznámější hora Kleť u obce Krasetín se proslavila hvězdárnou a nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách. Na Táborsku si nelze nechat ujít návštěvu neobvyklého přírodního útvaru, strmé Chýnovské jeskyně. Nedostatek krápníkové výzdoby tu nahrazuje střídající se barevnost hornin, světlých mramorů s tmavými amfibolity.
Jihočeský kraj charakterizuje hlavně voda, přesto si tu chrání i přírodní útvar patřící spíše do pouštní krajiny, písečný přesyp u Veselí nad Lužnicí.
Prolnutí původní přírody s mnohaletou činností člověka zformovalo dnešní tvář Šumavy. V převážně lesnatém pohoří se zachovaly doklady o působení ledovce nebo rašeliniště se vzácnými druhy ptactva. Místy zůstaly pralesovité porosty, nejznámější rostou na hoře Boubín, tyčící se poblíž rekreačního střediska Kubova Huť. Výletní střediska na Šumavě vznikala z původních vesniček, hornatý kraj nyní skýtá spoustu příležitostí pro rekreaci, letní i zimní turistiku, cykloturistiku nebo sjezdové lyžování. Jihočeský kraj má na svém území známá šumavská sportovní centra Churáňov a Zadov.
Ve východní části Šumavy se rekreace soustřeďuje hlavně kolem vodní nádrže Lipno, kde láká v zimním období lyžování nebo bruslení po zamrzlé hladině jezera. V létě tu kralují vodní sporty a lodní plavba. Kolem vody vznikla řada kempů, ale také luxusní rekreační zařízení, například v obci Frymburk. Pod hrází lipenské přehrady lze obdivovat zajímavý přírodní útvar, Vltava tu protéká kaňonovitým údolím podél skalní hradby Čertova stěna.
Skály nejrůznějších tvarů jsou také zajímavým oživením táhlých lesnatých šumavských kopců. Tyčí se i na hraniční hoře Třístoličník, jejíž samotný vrchol již se nachází na území Bavorska a poskytuje vyhlídku na území tří států – naší republiky, Německa a Rakouska. Žulové balvany, peřeje, a další zajímavé kamenné útvary provázejí rovněž tok řeky Vydry, zdrojnice Otavy. Správa Národního parku Šumava sídlí ve městě Vimperk, v místním zámku se lze také seznámit s historií Šumavy.
Ve většině měst se zachovala historická centra, většinou s hradem nebo zámkem, případně opevněním. Takové je i krajské město, statutární město České Budějovice, správní, hospodářské, kulturní i vědecké centrum kraje.
Český Krumlov lze pokládat za pamětihodnost, která reprezentuje nejen Jihočeský kraj, ale celou naši republiku. Jeho historická část v čele s mohutným zámeckým areálem je zapsaná do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Tento areál je v naší republice druhý největší, hned po Pražském hradu. Podle rozlohy třetí největší hradní a zámecký komplex vznikl ve městě Jindřichův Hradec. Historickým městem je i Písek, kde na řece Otavě stojí nejstarší kamenný most v Čechách.
Starobylá centra najdeme také v dalších okresních městech kraje, ať už to jsou Prachatice, dudácká bašta Strakonice nebo husitský Tábor. Podobně na tom je i řada menších měst, například Soběslav, historické a průmyslové město na Lužnici. V severozápadním cípu kraje láká k návštěvě město Blatná založené u vodního hradu, proslulo pěstováním růží a chovem ryb. Nedaleké Vodňany jsou dokonce sídlem jediné české střední rybářské školy.
Krásná města se zámky, zachovanými měšťanskými domy s podloubími a sgrafitovou výzdobou leží na východě kraje, nelze vynechat Dačice nebo pohraniční Slavonice.
Ke kráse jihočeských vesnic přispívají zděná stavení ve stylu takzvaného selského baroka. O jejich významu svědčí i to, že Jihočeský kraj má 16 vesnických památkových rezervací. Nejlépe zachovalý a nejucelenější soubor bohatě zdobené zděné lidové architektury tvoří vesnice Holašovice, zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Celistvě dochovanou vsí s typickými zděnými zemědělskými usedlostmi jsou také Klečaty u Veselí nad Lužnicí. Hoštice poblíž Volyně zase prorazily se svým půvabem na plátna kin jako dějiště komediální trilogie Slunce, seno a ...
Život a bydlení dřívějších obyvatel kraje v období 10. až 13. století přibližuje archeopark v Netolicích. Jihočeský kraj poznamenala i jiná kapitola naší slavné historie – období husitských válek. Místo první větší vítězné husitské bitvy u Sudoměře označuje mohutný Žižkův památník.
Rašeliny a slatiny v jihočeských pánvích umožnily založení lázní. Dlouholetou lázeňskou tradici má malebné město Bechyně na řece Lužnici. Rašelinné lázně nabízí i Třeboň, nádherné historické sídlo v náručí rybníků. Lázně ve Vráži u Písku, umístěné v novogotickém zámku Lobkowiczů, navázaly na zdejší dlouholetou tradici ozdravovny a sanatoria.
Jako perly na šňůře zdobí tok Vltavy hrady a zámky. Vydáme-li se ze severu proti jejímu proudu, potkáme řadu skvostů tyčících se nad řekou. První je empírový zámek Orlík nad Vltavou, potom hrad Zvíkov na soutoku Vltavy a Otavy. Následuje romantický zámek Hluboká nad Vltavou, dále rozsáhlý hrad Dívčí kámen nebo hrad Rožmberk nad Vltavou postavený podle vzoru Českého Krumlova. Stoupáme-li až k šumavským kopcům, poskytne nám daleký výhled Vítkův hrádek, nejvýše položený hrad u nás (1035 m n. m.).
Jihočeský kraj nabízí zajímavé památky i v západní části. Na Strakonicku se zapsal do naší historie zámek Lnáře jako luxusní středisko bývalé československé vlády. Rozlehlá zřícenina Helfenburk u Bavorova je pozůstatkem strážního hradu na Zlaté stezce.
Hrady nebo zámky se často tyčí nad vodní nádrží nebo byl kolem nich zřízen vodní příkop. Ve vodní hladině se tak zrcadlí romantický zámeček Kratochvíle na Prachaticku nebo zřícenina hradu Borotín na Táborsku. Poblíž ní můžeme navštívit i zříceninu hradu Šelmberk u Bělče. Také v okolí Jindřichova Hradce často podtrhuje krásu zámku vodní hladina, využívá ji jak Červená Lhota, tak Stráž nad Nežárkou nebo Jemčina.
Na několika místech kraje se dochovaly původní tvrze, případně propojené s opevněnou vesnicí. Kestřany u Písku jsou považovány za nejlépe dochovanou středověkou gotickou tvrz v naší republice. Krásnou ukázkou je i tvrz Žumberk v podhůří Novohradských hor. Čistá příroda těchto hor také zvyšuje lákavost hradů Landštejn a Nové Hrady.
Ve středověkých klášterech se dochovala řada dokladů kultury a vzdělanosti. Jejich návštěva umožní klidné pozastavení, zároveň ale vyvolá obdiv nad uměleckou výzdobou, ať už navštívíte cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, areál Zlatá Koruna nebo premonstrátský klášter v Milevsku. Jedním z nejkrásnějších poutních míst je Lomec, blízko Vodňan se v tichu lesů ukrývá ojedinělá stavba kostela se vzácným baldachýnovým oltářem.
Jihočeský kraj si uchoval i památky na židovské osídlení. Ve Volyni, kde žila početná židovská komunita, zůstala vzácná synagoga empírového typu, nyní zrekonstruovaná a využívaná pro kino.
Stejně jako ostatní končiny naší vlasti, i Jihočeský kraj se vyznačuje mnoha připomínkami technického umu jeho obyvatel. Často souvisejí s vodou, dodavatelkou obživy a energie. V Trhových Svinech u Českých Budějovic se dochovala a je přístupná funkční kovárna na vodní pohon – Buškův hamr. Nejstarší veřejná vodní elektrárna u nás, z roku 1888, byla zrekonstruována a zpřístupněna v Písku.
Sílu vody pro dopravu dřeva využíval 44 km dlouhý Schwarzenberský plavební kanál na Šumavě. Poblíž osady Jelení u Nové Pece jeho trasa dokonce vede 400 m dlouhým tunelem. V Lenoře v Pošumaví se dochoval krytý dřevěný most přes teplou Vltavu, který sloužil k počítání a zachycování plaveného dříví. Za významnou technickou památku je považován i empírový řetězový most z přelomu 19. století, jediný tohoto druhu v Evropě, který vede přes Lužnici u obce Stádlec. Byl sem ovšem přenesen od Vltavy kvůli k zaplavení původního místa Orlickou přehradou.
Zvláštní romantiku poskytuje cestování úzkorozchodnou železnicí, která již od roku 1897 spojuje Jindřichův Hradec s Novou Bystřicí. Válečné doby zase připomíná vojenské opevnění, které bylo budováno na ochranu státní hranice v letech 1935-38. Nyní jsou některé jeho dochované části přístupné, například západně od Slavonic nebo u Lenory v okolí Boubína.
Jihočeský kraj proslavil i největší div současné techniky, jaderná elektrárna Temelín. Navštívit přímo elektrárnu sice není možné, doporučujeme ale navštívit její informační středisko v renesančním zámečku Vysoký Hrádek.
Pokusili jsme se tu zachytit alespoň střípky z té proměnlivé mozaiky jižních Čech a věříme, že chytnou za srdce i vás.