Sláva města Karlovy Vary přesahuje hranice naší republiky. Jedná se o světoznámé a hojně navštěvované lázeňské středisko. Je to ale také statutární město a krajská metropole, proslavená i sklářstvím, porcelánem a průmyslem potravinářským. Žije tu asi půl milionu obyvatel, pobývá však lidí mnohem víc. Město se nejvíce zaplní v době pořádání Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Vznik města
Traduje se, že je založil císař Karel IV., když při svém pobytu v Lokti vyrazil na hon do lesů a objevil horký pramen, jehož léčivé účinky sám vyzkoušel. Karlovy Vary leží v místě, kde ústí do Ohře říčka Teplá, přičemž termální prameny se vyskytují především okolo ní. Eviduje se na 80 léčivých pramenů, třináct z nich je zachyceno a využíváno pro pitné kúry. Zdejší minerální voda, vyvěrající při teplotě až 73°C, léčí žaludeční, jaterní a střevní choroby. Za rozvoj a modernizaci lázeňství v 18. století vděčí Karlovy Vary především zdejšímu rodáku, lékaři Davidu Becherovi. Z jeho rodu později vyšli i průmyslníci, kteří tu zavedli výrobu likéru Becherovky, s nadsázkou též zvané "lázeňský pramen".
Kolonády
K lázním neodmyslitelně patří kolonády, Karlovy Vary jich mají pět. První vznikla na místě lázeňské budovy již v roce 1826, později byla nahrazena litinovou, která však za 2. světové války padla na zbraně. Dnes tu stojící Vřídelní kolonáda byla dokončena až roku 1975. Její moderní prosklená železobetonová stavba ukrývá nejznámější a nejvydatnější pramen, Vřídlo. Díky tlaku plynů v podloží je tento gejzír schopen tryskat až do 12 m výšky. Voda z něj se používá též ke koupelím.
Vřídelní kolonáda vytváří most nad řekou Teplou, v těchto místech je možné sestoupit do Karlovarského podzemí a prohlédnout si vývěry a místa jímání termální vody. Návštěva podzemí umožňuje názorně sledovat usazování unikátní horniny z této vody vyloučené, vřídlovce.
Ostatní kolonády vznikly většinou na konci 19. století. Největší a nejznámější je Mlýnská, k níž dojdeme od Vřídelní kolonády Lázeňskou ulicí. Její novorenesanční trojlodní sloupová stavba kryje pět pramenů. Tržní kolonáda je dřevěná, bohatě vyřezávaná, Sadová kolonáda je litinová. V areálu Zámeckých lázní stojí Zámecká kolonáda, jejíž renovace proběhla počátkem tohoto století. Nad dalšími prameny byly zřízeny dřevěné vyřezávané altány, jako třeba pro pramen Štěpánka před hotelem Richmond.
Karlovy Vary oplývají množstvím zeleně - altány, lázeňské budovy a hotely jsou zasazeny v udržovaných parcích. K příjemným vycházkám či posezení zvou mimo jiné Dvořákovy sady, Smetanovy sady, nebo nově vzniklá Japonská meditační zahrada.
Lázeňské budovy a hotely
Alžbětiny lázně, největší zdejší balneoprovoz, byly zrekonstruovány a vybaveny začátkem tohoto století. Pseudobarokní komplex budov, postavený v roce 1906, dostal jméno po manželce císaře Františka Josefa I, přezdívané Sissi. Další lázeňská budova, Císařské lázně I, byla vystavěna v pseudorenesančním stylu koncem 19. století. Projektovali ji vídeňští architekti Fellner a Helmer, kteří navrhli pro Karlovy Vary i řadu dalších staveb.
Grandhotel Pupp existuje již od začátku 18. století a jeho jméno je fenoménem. Není to jen luxusní hotel s lázeňskými procedurami, je to i kulturní centrum, pořádají se zde plesy, výstavy, je dějištěm filmového festivalu.
Začátkem 20. století trpěly Karlovy Vary nedostatkem ubytovacích míst, což inspirovalo výstavbu monumentálního mezinárodního hotelu Imperial na výšině nad městem. Jeho umístění si vyžádalo zřízení moderního způsobu přepravy lázeňských hostů, lanovky. Z úsporných důvodů, a také aby nenarušovala vzhled romantického návrší, byla umístěna do tunelu. Je v provozu dodnes jako součást městské hromadné dopravy.
Nejnovější výškovou dominantu města tvoří hotel Thermal, postavený roku 1977. Ukrývá kongresové centrum, navíc i bazén s termální vodou, který je veřejnosti přístupný. Své prostory také vždy poskytuje Mezinárodnímu filmovému festivalu Karlovy Vary.
Z luxusních hotelů jmenujme ještě třeba Interhotel Central na Divadelním náměstí, nebo hotel Sanssouci, hotel Dvořák, či Savoy Westend hotel. Ve dvou posledně zmíněných má své pobočky i léčebné sanatorium Bristol.
Muzea a další pamětihodnosti
Z hrádku postaveného v polovině 14. století Karlem IV. zbyla jen Zámecká věž s arkádovým ochozem. Hřbitovní kostel sv. Ondřeje pochází z počátku 16. století. Zajímavou stavbou je napodobenina byzantské chrámové architektury, pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla.
Muzeum Karlovy Vary spravuje sbírky cínařství, porcelánu, skla a puškařství. Tradici místní výroby přiblíží i muzea specializovaná: Jan Becher muzeum výrobu známého likéru, Sklářské muzeum a sklářská huť Moser výrobu skla. Zámeček Doubí ve stejnojmenné městské části zase nabízí celoroční prodejní výstavu Vánoční dům. Příjemné nakupování pak lze samozřejmě absolvovat i v obchodech centru města, třeba na Třídě T. G. Masaryka.
Kultura
Divadelnictví provází Karlovy Vary odpradávna. Nynější krásnou budovu Městského divadla navrhli opět architekti Fellner a Helmer. Její impozantní vnitřní výzdobu korunuje ručně malovaná opona bratří Klimtových. V prostorách divadla se také natáčely některé známé seriály, třeba Cirkus Humberto. Galerie umění Karlovy Vary se soustřeďuje na výtvarné umění 20. století. Zajímavá galerie vznikla v centru města ze zařízení, jehož jméno si ponechala ve svém názvu – Galerie Supermarket WC nabízí multifunkční bezbariérový prostor pro výstavy a setkávání.
Sport
Krásná příroda obklopující Karlovy Vary láká na výlety, třeba do Slavkovského lesa. V zimě lze využít i několik blízkých lyžařských areálů. Rovněž samotné město a bezprostřední okolí poskytují příležitosti sportovního vyžití. Lze si tu vybírat z několika golfových hřišť a resortů. Velká horolezecká stěna je k dispozici ve sportovním zařízení v místní části Dvory. Pro návštěvníky se nabízí řada dalších aktivit, též adrenalinových, jako seskoky padákem, paintball, bungee jumping.
Vyhlídky, rozhledny
Lázeňští hosté si oblíbili výhledy z vrcholů a skalisek obklopujících město. Známá vyhlídka Petrova výšina získala své jméno díky caru Petru Velikému, který prý na ni dokázal vyjet skalnatým terénem na neosedlaném koni. Pod vyhlídkovou plošinou je vidět skalní suk s romantickým altánem, zvaným Jelení skok. Do těchto míst vede pěší cesta kolem známé sošky kamzíka, jednoho ze symbolů města. Snadnější je využít lanovku Diana, z mezistanice Jelení skok už je to lehká vycházka.
Kdo chce ale mít opravdu nejlepší výhled na Karlovy Vary, měl by se vypravit až na rozhlednu Diana. Mohutná zděná stavba s dřevěným ochozem pochází ze začátku 20. století a pro ty pohodlnější je v ní k dispozici výtah. Výpravy za rozhledy se dají realizovat i v protějších kopcích, kde vedou cesty pozvolnější a kde je novým altánem vybavena vyhlídka Tři kříže.
Pohled na Karlovy Vary potěší prostě každého, a když už ne přímo na místě, tak alespoň ten náš, virtuální.