Každý z českých krajů je v něčem jedinečný. Královéhradecký kraj je mezi nimi na prvním místě ve výškovém rozpětí svého území, sahá od nížiny s nadmořskou výškou 200 m u řeky Cidliny až po nejvyšší českou horu Sněžku v Krkonoších (1602 m n.m.).Je tu soustředěná snad nejpestřejší nabídka přírodních jevů – od rovinných luhů a teplomilné vegetace Polabí, přes pahorkatiny se sprašemi a s útvary skalních měst až k horským svahům a k horským vrcholům s glaciálními relikty. Krajinný reliéf stoupá od Polabské nížiny, z české křídové pánve s řadou pískovcových oblastí a s uhelnými revíry, až k polským hranicím. Královéhradecký kraj je na severu ohraničený horskými vrcholy Krkonoš, na severovýchodě Orlickými horami s údolím řeky Divoké Orlice. Obě pohoří spojuje v Broumovském výběžku Broumovská vrchovina s vulkanickými pásmy Vraních a Javořích hor na okrajích.
Téměř celé území kraje patří do povodí Labe, které tu také v Krkonoších pramení a míří jihovýchodním až jižním směrem. Do něj se v Jaroměři vlévají Úpa a Metuje. Orlice ústí do Labe v Hradci Králové, její niva s meandry je cenným přírodním územím v kulturní nížinné krajině. Východ odvodňuje Cidlina, která ústí do Labe až mimo území kraje. Část Broumovska náleží díky řece Stěnavě do povodí polské Odry.
Z přehradních nádrží je plošně největší Rozkoš na Náchodsku, využívaná intenzivně i k rekreačním účelům. Pro ochranu před povodněmi byla postavena začátkem minulého století přehrada Labská u Špindlerova Mlýna. Podobně vznikla i přehrada Les Království u Dvora Králové, která byla navržena v romantizujícím pseudogotickém duchu a kromě plnění vodohospodářských funkcí je i přístupnou národní kulturní památkou. Jezera po těžbě štěrkopísků nebo větší vodní plochy rybníků najdeme především v okolí Hradce Králové, kde jsou často využívané pro příměstskou rekreaci, jako například Stříbrný rybník.
Královéhradecký kraj má na několika místech i menší útulné lázně. Ty v Lázních Bělohradě a ve Velichovkách byly založené na používání místní slatiny, místní zdroje minerálních vod nejsou příliš vhodné ani vydatné.
V Krkonoších se zachovala unikátní přírodní společenstva, horská rašeliniště, ledovcové kary, na hřebenech má rostlinstvo charakter severské tundry. Nalezneme zde i nejvyšší český vodopád – Pančavský,vysoký 148 m. Již v roce 1963 byly vyhlášeny prvním národním parkem u nás, v roce 1992 byly zařazeny do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO.
Díky svým přírodním podmínkám se staly významným centrem letní i zimní turistiky – velké lyžařské areály vznikly ve Špindlerově Mlýně, v Peci pod Sněžkou nebo v Janských Lázních. Menšími lyžařskými centry jsou Velká a Malá Úpa, Mladé Buky nebo Žacléř.
Pro své jedinečné krásy jsou Krkonoše vyhledávány návštěvníky po celý rok, nabízejí jim hustou síť ubytovacích a stravovacích zařízení většinou v původních horských boudách.
Vše, co k horám patří, poskytují i Orlické hory, jak zajímavou přírodu, tak sportovní vyžití a rekreační zařízení. Kompaktní horský hřeben s nejvyšší horou Velká Deštná 1115 m n.m. nabízí v zimě lyžařské běžecké tratě, v létě rozmanité možnosti pěších i cyklistických výletů. Největšími centry sjezdového lyžování tu jsou Říčky, Deštné nebo Rokytnice v Orlických horách.
Turisty – hlavně muže – lákají na horách i zbytky obranného opevnění ze začátku 2. světové války. V Orlických horách je známá pevnost Hanička, na Náchodsku dělostřelecká tvrz Dobrošov, ve východních Krkonoších u Žacléře Stachelberg. Menší bunkry či řopíky se ale nacházejí na mnoha místech v blízkosti státních hranic a v poslední době jsou díky nadšencům opravovány a zpřístupňovány.
Královéhradecký kraj poskytuje i možnost seznámení se staršími válečnými konflikty. Muzeum války 1866 na Chlumu u Hradce Králové připomíná prusko-rakouskou bitvu, jednu z největších bitev 19.století v Evropě. Na rozsáhlém území, kde se bitva odehrála, je roztroušeno více než460 pomníků, pohřebišť a symbolických památníků.
Další zajímavou vojenskou památkou, tentokrát z 18. století, je pevnost Josefov u Jaroměře.
Skalní města, vzniklá postupnou erozí pískovců, najdeme na mnoha místech. V Broumovském výběžku lákají Adršpašské a Teplické skály, Broumovské stěny nebo Ostaš. Na některých skalních útvarech došlo ke fantastickému spojení přírodních útvarů a lidských staveb, můžeme tak obdivovat třeba skalní hrady Skály nebo Střmen u Teplic nad Metují, a také kapli Hvězda v Broumovských stěnách.
Královéhradecký kraj má na svém území i menší část chráněné krajinné oblasti Český ráj. Sem patří známé Prachovské skály u Jičína nebo údolí Plakánku u Sobotky.
Ještě jiný, zvláštní druh kamenů se vyskytuje v Podkrkonoší – polodrahokamy. Dá se zkusit jejich hledání na polích nebo v lomech, pokud však chcete vidět pravé unikáty, navštivte Klenotnici – muzeum drahých kamenů v Nové Pace.
Kraj kamene také proslul zpracováním zdejšího pískovce. Sochařským centrem jsou Hořice se svou sochařskou a kamenickou školou. Její žáci, profesoři i další sochaři tu zanechali řadu kvalitních děl, nyní vystavených v Galerii plastik nebo pod širým nebem v parcích.
Ať už budete projíždět Královéhradecký kraj kterýmkoliv směrem, vždy narazíte poblíž své cesty na nějaký hrad nebo zámek. V okolí Hradce Králové stojí Hrádek u Nechanic, u Chlumce nad Cidlinou Karlova koruna. Na Podorlicku se po zámcích dá absolvovat celá trasa: Častolovice, Doudleby, Opočno, Kostelec nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou, a na konci známý hrad Potštejn.
Na Jičínsku naleznete spíše hrady, za návštěvu stojí především Pecka, Kumburk, Staré Hrady u Libáně nebo Kost. Humprecht u Sobotky je lovecký zámeček. Na Náchodsku se opět soustřeďují zámky – v Náchodě nebo v Novém Městě nad Metují, kde zámek navazuje na krásně opravené historické náměstí. Nedaleký zámek v Ratibořicích tvoří nedílnou součást krajinného komplexu Babiččino údolí. V této lokalitě, vyhlášené za národní přírodní památku, se uchovala i řada původních vesnických staveb, spojených s dějem klasického literárního díla Boženy Němcové. Stavby lidové architektury jsou soustředeny i u Hradce Králové ve skanzenu Krňovice nebo na Jičínsku a Sobotecku.
Významným barokním stavbám byla přizpůsobována i tvář okolní krajiny – výsadbou stromů, drobnými stavbami, sochami. Unikátní sochařsko-krajinářskou ukázkou je areál barokních lázní a hospitalu Kuks a Betlém z přelomu 17. a 18. století, spojený se jménem významného sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Připomínky krajinářských úprav najdete i v okolí Jičína.
Královéhradecký kraj se také pyšní řadou slavných rodáků – umělců, většinou spisovatelů, jejichž muzea tu můžeme navštívit. Vyjmenujme alespoň některé: v Hronově se narodil Alois Jirásek, v Miletíně Karel Jaromír Erben, v Lázních Bělohradě Karel Václav Rais, v České Skalici Božena Němcová, v Sobotce Fráňa Šrámek, v Malých Svatoňovicích bratři Čapkové.
A ještě jedno umění je atrakcí zdejšího kraje, je to umění stále si hrát. Dovedli jej k dokonalosti v Polici nad Metují v Muzeu stavebnice Merkur.
Významné stavby často vznikaly pro církevníúčely, takovou je i benediktinský klášter v Broumově. Díky němu také počátkem 18. století navrhli významní stavitelé Kryštof a Ignác Kilián Dientzenhoferovi na Broumovsku řadu nádherných barokních kostelů, takový stojí třeba v Božanově. V Broumově nalezneme i jednu z nejstarších dochovaných dřevěných staveb v Čechách, hřbitovní kostel Panny Marie z roku 1177.
Unikátní pozdně barokní roubený kostelík se uchoval také v obci Loučná Hora poblíž Nového Bydžova.
Za návštěvu určitě stojí františkánský klášter v Hostinném, nově opravený, v jehož kostele je umístěna galerie antického umění. A zvláštní atmosférou dýchá poutní místo Homol uBorovnice poblíž Kostelce nad Orlicí. Kostel v Neratově v Orlických horách zase proslul úspěšnou snahou obyvatel o záchranu této vzácné barokní stavby.
Královéhradecký kraj vyniká i unikátním výtvorem lidového řezbářství. Třebechovický Proboštův betlém je národní kulturní památkou. Tento celodřevěný mechanický betlém má ve svých sbírkách kromě dalších více než 400 betlémů známé Muzeum betlémů v Třebechovicích.
Královéhradecký kraj je spíše zemědělsko-průmyslový, větší průmyslové závody jsou soustředěny do větších měst. Ekonomiku kraje významně podporuje cestovní ruch. Až donedávna sem ovšem nevedla dálnice, nyní dálnice z Prahy končí před Hradcem Králové.
Hradec Králové, největší město kraje, je pro své urbanistické a architektonické řešení často nazývaný"Salón republiky". Zdejší stavby z počátku 20. století jsou spjaté se jmény známých architektů Josefa Gočára a Jana Kotěry. Sem patří například budovy Muzea východních Čech nebo vlakového nádraží. Starší stavby najdeme v historickém centru, kde tvoří dominantu Bílá věž. V ulici Křižíkova byla opravena secesní stavbaLabské vodní elektrárny z roku 1911, přičemž její zařízení je stále v provozu. Tato chráněná památka je otevřená návštěvníkům jako informační centrum o využívání netradičních energetických zdrojů.
Podle počtu obyvatel jsou po krajském městě největší Trutnov a Náchod. Následuje Jičín, proslavený hlavně jako Město pohádky, především té o Rumcajsovi. Další velká města jsou Dvůr Králové nad Labem, známý zoologickou zahradou zaměřenou na africká zvířata, Vrchlabí, východisko pro výlety do Krkonoš, a Jaroměř s muzeem železnice.
Když projíždíte Královéhradecký kraj, nabízí se vám téměř nepřetržitě zajímavé výhledy. Ty se dají ještě umocnit návštěvou rozhleden. Nádherný pohled na vysoké hory je třeba z rozhledny u Vrbice blízko Kostelce nad Orlicí. Na Náchodsku lze využít krásné rozhledny na Ruprechtickém Špičáku nebo na Dobrošově. Na Jičínsku zase uchvátí pohledy na Krkonoše i do kraje z rozhleden nad Hořicemi nebo z kopců Zvičina či Veliš.
Ale první pohledy na různá místa toho nádherného kraje vám umožní i naše >virtuální prohlídky.