Hanácké Atény
To, že v roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky, je jen potvrzením jejího půvabu. Vděčí za něj své bohaté minulosti, spjaté s církví, tehdejší nositelkou vzdělanosti. Jako kulturní centrum střední Moravy si získala přízvisko „Hanácké Atény“. Jenže toto město nelze jen tak k něčemu přirovnávat, je jedinečné.
Historické město
Kroměříž vznikla u brodu přes řeku Moravu z velkomoravského hradiště, střežícího důležitou křižovatku solné a jantarové stezky. Středověké město bylo od roku 1110 v majetku církve a rozvíjelo se jako biskupské sídlo. Kolem roku 1260 vybudoval kolonizátorský biskup Bruno ze Schaumburgu pravidelný městský útvar mezi tehdejším hradem a tržní osadou. Město zahrnovalo původní osadu s trojúhelníkovým náměstím uprostřed, nově založené náměstí – nyní Velké náměstí, johanitský špitál s kostelem sv. Jana Křtitele, raně středověký kostel Panny Marie, raně gotický biskupský hrad a chrám sv. Mořice. Celé osídlené území obepínaly hradby se dvěma branami. Tak se Kroměříž zachovala v podstatě do dnešní doby, jen hradby a brány byly zbořeny v 19. století a jednotlivé stavby většinou pozměněny a přizpůsobeny novějším stavebním stylům. Barokní chrám Panny Marie na Riegrově náměstí vznikl nově počátkem 18. století na místě původního středověkého kostela. Špitální kostel sv. Jana Křtitele byl v polovině 18. století přestavěn do barokní podoby. Kapitulní chrám sv. Mořice má dnešní podobu díky novogotické přestavbě v 19. století.
Rozsáhlý komplex zahrad a zámku je od roku 1998 zapsán do listiny světového dědictví UNESCO.
Arcibiskupský zámek
Areál zámku ovládá svým vzhledem a umístěním celou Kroměříž. Původní hrad začal již začátkem 16. století přestavovat biskup Thurso na zámek, který byl ale koncem třicetileté války společně s městem vypálen. Významný rozvoj zámku a města pak nastal na konci 17. století a je spojen se jménem biskupa hraběte Karla z Lichtenštejna. Jeho třicetileté působení vytvořilo z města velkolepé sídlo. Z původní biskupské pevnosti zbyla jen věž, nově zakomponovaná do čtyřkřídlé dvoupatrové budovy Arcibiskupského zámku. V zámku je soustředěna vzácná sbírka obrazů evropských mistrů 15. – 18. století, uzavřená kolekce světové důležitosti. Velmi cenné jsou i hudební archiv a knihovna. Je tu také uložena evropsky významná kolekce mincí a medailí tematicky vázaná na církevní ražby. Na ni navazuje expozice v nedaleké budově Biskupské mincovny. V revolučním roce 1848 ve velké jídelně zámku zasedal ústavodárný říšský sněm, od té doby ji nazývají Sněmovní sál. Ač byl sněm již v březnu 1849 rozpuštěn, značně přispěl k vývoji demokracie v Evropě. Pamětní desky na domech na Riegrově náměstí připomínají tehdejší pobyt známých osobností – účastníků sněmu. Arcibiskupské vinné sklepy pod zámkem stále slouží svému účelu.
Zahrady
V době přestavby zámku začala také výstavba Květné zahrady v italském renesančním stylu, nyní jediné tohoto typu u nás. Velká zahrada, zvaná původně Libosad, vznikala až za městskými hradbami ze silně zamokřeného území. Ohraničila ji neobvykle dlouhá kolonáda, zdobená sochami antických postav. Zahrada byla protkána vodovodním systémem, který napájel vodotrysky, jezírka i složitou soustavu takzvaných vodních žertů. Teprve později byl k zahradě vybudován kratší přístup od města – správní budova se skleníky a čestným dvorem. V centru Květné zahrady stojí rotunda vyzdobená bohatou freskovou výzdobou. Od vrcholu její kopule visí Foucaltovo kyvadlo, jehož pohyb dokládá otáčení země.
Podzámecká zahrada, přiléhající k zámku, byla v 18. až 19. století upravována a rozšiřována, až získala podobu krajinářského parku s romantizujícími stavbami. Blízkost řeky Moravy a jejích říčních ramen tu usnadnila tvorbu vodních ploch.
Městské domy
Ve svém historickém centru má Kroměříž další cenné stavby. Kulturní nebo vzdělávací instituce tak sídlí ve významných budovách, ať už je to hudební škola nebo Muzeum Kroměřížska. Na Velkém náměstí stojí měšťanské a kapitulní domy s podloubími, původně gotické a renesanční stavby byly většinou doplněny raně barokními fasádami. Radnice z 16. století získala při renesanční přestavbě štíty a 40 m vysokou věž s galeriemi. Jedním z nejzachovalejších měšťanských domů v centru je Dům u Černého orla. Výjimečná je i budova Nadsklepí na Milíčově náměstí, vzniklá v 19. století nad pivovarskými sklepy.
Centrum kultury
Kroměříž jako centrum vzdělanosti a kultury je také spojená s životem mnoha význačných osobností. Památník zdejšího rodáka malíře a grafika Maxe Švabinského najdeme v budově Muzea Kroměřížska na Velkém náměstí. Švabinského mozaikové lunety, původně vytvořené pro Národní divadlo, nyní zdobí areál Octárny, kde umělec prožil část svého dětství. Tento tovární komplex, vzniklý na místě františkánského kláštera, prošel nedávno rozsáhlou rekonstrukcí a dnes funguje jako hotel. Kroměříž projevuje svou náklonnost i umělcům současným, třeba pojmenováním jedné uličky v centru po Johnu Lennonovi.
Nedávná minulost a současnost
I novější Kroměříž, obklopující staré centrum, má své kouzlo. Ať už je to hřbitov, Dům kultury, nová náměstí, třeba to Hanácké, nebo široké ulice, jako ulice Sokolovská. Přírodním fenoménem pronikajícím do města je voda. Větší vodní plochu má Hrubý rybník Bágrák, proudící voda se soustřeďuje v řece Moravě. Její vodní síla je nad městem od roku 1923 využívána vodní elektrárnou na Strži, která byla jako jedna z prvních u nás vybavena Kaplanovými turbínami.
To všechno patří k tomuto neobyčejnému městu. Vždyť už jen panoramatický pohled na Kroměříž je zážitkem, který pozvedne vaši duši, skoro jako přímé setkání s ní.