Rotunda Libosadu

je osmiboká budova, kterou prochází osa zahrady od původního hlavního vchodu uprostřed kolonády. Rotunda má v přízemí ochoz, členěné vchody se čtyřmi jeskyněmi,tzv. grottami s vodotrysky. Nad středním prostorem se vypíná válcový tambur uzavřeny kopulí s lucernou. (Zde prof. Nábělek zavěsil Foucaultovo kyvadlo,aby doložil otáčení zeměkoule).Bohatá štuková výzdoba interiéru rotundy pochází z rukou italských umělců. Štukovou ornamentiku vytvořil Quirico Castelli a Carlo Borsa. Na malbách začal pracovat Carpoforo Tencalla od roku 1674. Rozvinul zde četné mytologické scény jako Únos Evropy, Perseus a Andromeda, nebo Únos Proserpiny, Herkules s Nessem a Dejaneirou, Pan a Syrinx, únos Ganymeda a další. Sochy satyrů v grottách a alegorie čtyř ročních dob v rotundě pocházejí od Michala Mandíka. Původně byly vchody do rotundy ze zahrady otevřeny a při nich v menších místnostech bylo možno trávit odpočinek. Tato stavba vznikala po vzoru španělských zahrad. Podle vzoru francouzských zahrad pak byly vytvářeny okrasné broderie. Podle vzoru italských zahrad bylo v Libosadu množství vodních hříček,k nimž vedl F. Lucchese složitý vodovodní systém a při našlápnutí na určitou dlaždiciv podlaze rotundy se snesla na hlavu nic netušícího návštěvníka vodní sprška. Biskup Liechtenstein znal tuto módní hříčku ze svého působení v Salzburgu a v zámecké knihovně v Kroměříži je Causova kniha Hortus Palatinus s četnými příklady "Wasserkunstu" ze zahrady v Heidelbergu. Knihovna Kroměřížského zámku obsahuje rovněž výpravnou grafickou publikaci Villa Pamphilia..., která byla vydána v Římě,a která dokumentuje vzhled římské vily Pamphili. Ta vznikla v letech 1644-52a budoval ji synovec papeže Inocence X.Četné prvky řešení kroměřížského Libosadu jsou převzaty z této tehdy nejmodernější zahrady. Když byl tak skvěle a na nejvyšší úrovni tehdejší Evropy vybudován v Kroměříži Libosad, podnítil biskup kanovníka U. F. A. Hegera k pořízení luxusní publikace.Grafické album Libosadu vyšlo roku 1691s německou předmluvou, s vyklápěcími prospekty podle kreseb J. M. Vischeraa s lepty, které provedl utrechtský malířJustus van den Nypoort, který pobýval v letech 1690-1692 v biskupských službách. To byly jižzasazené dřeviny patřičně vzrostlé a Libosad jako souborné umělecké dílo s vyrovnanými složkami zeleně, staveb, soch, malířských doplňků a vodních ploch klidnýchi dynamických mohl plně oslnit návštěvníka.Návštěvník byl osobně zván latinským nápisem umístěným nad hlavním vchodem,aby přistoupil k prohlídce kdysi mokrýcha neobdělávaných míst, která byla namáhavou prací proměněna mnohaletým úsilíma značnými náklady v zahradu,jež má být užívána k potěšení současníkůi budoucích pokolení.