Nejlépe hodnocené
Nejnavštěvovanější - tento měsíc
Maďarsko
kdo si myslí, že Maďarsko jako vnitrozemský stát střední Evropy toho nemůže návštěvníkům moc nabídnout, zažije mnohá překvapení. Je to sice země hodně rovinatá, vyznačuje se však přírodními zajímavostmi, termálními prameny, svérázným jazykem a kulturou, tradičními jídly a nápoji.
Maďarsko se rozkládá v centru Panonské pánve, většinou svého území nedosahuje ani do výšky 200 m nad úroveň mořské hladiny. Nevysoká pohoří vystupují jen při severních hranicích, kde v pohoří Mátra najdeme nejvyšší maďarskou horu Kékes (1014 m n. m.).
Krajina stepí, jezer, řek a zřídel
Celé Maďarsko leží v povodí velké evropské řeky Dunaje. Ta nejprve teče po severozápadní hranici se Slovenskem, nad hlavním městem Budapeští se ostře stáčí k jihu a protéká středem maďarského území. Na východ od ní se prostírá Velká uherská nížina (Alföld), jejíž osu tvoří druhá největší maďarská řeka Tisa. Také míří k jihu a na území Srbska se vlévá do Dunaje.
Maďarsko jako nížinatá země s velkými říčními toky má problémy se záplavami. Okolí Tisy je proto nyní chráněno soustavou protipovodňových hrází a také soustavou jezer Tisza-tó, vybudovanou v 80. letech 20. století. Vznikly zde přírodně hodnotné plochy a zároveň vhodné podmínky pro rekreaci. V ploché krajině jsou jezera častá, některá využívaná k vodním sportům, například jezero Bánk severně od Budapešti.
Území na západ od Dunaje se nazývá Zadunají. Jezero Balaton a pohoří Bakoňský les jej dělí na dvě nížiny – Mezőlföld a Malou uherskou nížinu (Kisalföld).
Místo moře nabízí Maďarsko největší evropské jezero. Balaton vznikl na tektonickém zlomu, protínajícím jihozápad země, terén v jeho okolí je proto členitější. Poměrně mělké jezero se rychle prohřívá, což umožňuje nejrůznější rekreační aktivity. Maďarsko má ještě menší část velkého jezera - Neziderského, které sem zasahuje z Rakouska. Také kolem řek se vyskytuje množství malých vodních ploch a tůní, často mívají slanou vodu.
Na jihu země leží území záplavových jezer provázejících tok Dunaje. Protipovodňové hráze umístěné až daleko od hlavního toku tu ohraničují původní přírodní oblast. Východiskem do ní je městečko Bátaszék, kde se tyčí zajímavá stavba římskokatolického kostela.
Teplé minerální prameny se díky geologické stavbě území vyskytují v Maďarsku téměř všude. Prameny byly využívány od pradávna všemi národy, které území ovládaly, lázně si tu stavěli Římané i Turci. Jednou z nejvýznamnějších lázeňských oblastí země je okolí Balatonu.
Příroda
Maďarsko se může pochlubit řadou pozoruhodných přírodních oblastí, nejvýznačnější jsou zahrnuty do seznamu světového dědictví UNESCO. Na severu země leží rozsáhlé krasové území a národní park Aggtelek s krápníkovou jeskyní Baradla. Tento jeskynní krasový systém sem pokračuje ze Slovenska. Další zajímavou krasovou oblastí jsou Bukové hory (Bükk). Také původní krajina maďarské pusty na východě Maďarska je chráněná – v národním parku Hortobágy puzsta se zachovala rozlehlá oblast plání a mokřin se svéráznou pasteveckou kulturou a plemeny domácích zvířat. Kopcovitá krajina v oblasti Tokaje se rovněž uvádí na seznamu UNESCO, do dnešní podoby ji utvářelo pěstování vinné révy. Ochrana zahrnuje nejen vinice, ale i sklepy a tradiční způsoby pěstování a sklizně.
Památky
Přes Maďarsko v minulých dobách putovaly mnohé národy, což doprovázely divoké boje a dramatické události. Kulturní památky byly často ničeny. Nejprve po nájezdu Mongolů roku 1241, který připomíná památník u Muhi nedaleko města Miskolc. V památné bitvě na řece Sajó tu mongolská vojska porazila uherského krále Bélu.
Ničení pokračovalo tureckými válkami. Habsburští vládci vyhodili do vzduchu skoro všechny maďarské hrady jako možná střediska povstání. Obrovské škody způsobila i 2. světová válka. Dnes Maďarsko věnuje obnově svých památek velké úsilí.
Severně od Budapešti stojí za návštěvu habsburský zámek Gödöllő, kde pobývali císařovna Alžběta a císař František Josef I.
Pro stavbu historických sídel se dobře hodil členitější terén kolem jezera Balaton, jak se můžeme přesvědčit při návštěvě hradů Sümeg, Szigliget nebo zámku v univerzitním městě Keszthely.
Uvádí se, že jeden z nejkrásnějších výhledů na Balaton je z kláštera Tihany na severním břehu jezera. Na tomto poloostrově se zachovaly i skalní příbytky mnichů a také nádherná původní příroda. Zdejší opatství je jednou z významných maďarských památek, kde jsou uchovávány starobylé písemné dokumenty.
Nejstarší dokumenty psané v maďarštině vznikly ovšem v Pannonhalmě, starobylém benediktinském opatství, které je dnes zapsané na seznamu světového dědictví a nachází se na samém severozápadě země nedaleko města Györ.
Důležitou úlohu pro Maďarsko hrál Visegrád, dnes už jen malé starobylé městečko na Dunaji na severu země. Zdejší hrad byl ve 14. století místem setkání českého, polského a uherského krále, na což navázali politici setkáním a dohodou v roce 1991.
Významný archeologický objev z doby raného křesťanství byl učiněn u města Pécs, jedná se o pohřebiště s hrobkami zdobenými nástěnnými malbami. Pécs neboli Pětikostelí je významná i založením první maďarské univerzity. Toto větší město leží na jihozápadě země, nachází se tu proto více islámských památek z doby tureckého panství.
Hlavní města
Maďarsko má nádhernou metropoli, vzniklou spojením dvou samostatných sídel, ležících na protilehlých březích Dunaje. Budapešť vděčí za svůj rozvoj termálním pramenům, využívali je už Keltové a později tu Římané založili opevněné město Aquincum. Pozůstatky římského města, gotický hrad Buda i další historické části se ocitly na seznamu světového dědictví UNESCO. Obdiv si zaslouží takové památky jako novogotická budova Parlamentu, bazilika sv. Štěpána nebo největší synagoga v Evropě. Budapešť je světově uznávaným lázeňským centrem, pro koupele se tu využívá více než stovka pramenů.
V minulých dobách však bývala nejdůležitějším městem Uherska Ostřihom (Esztergom), město při slovenské hranici při ústí Hronu do Dunaje. Pro Maďarsko má toto místo stále velký význam, řada památek tu připomíná působení zakladatele maďarského státu - svatého Štěpána.
Města a jídlo
Je známo, že Maďarsko dalo světu taková pozoruhodná jídla jako guláš, perkelt, paprikáš, debrecínku, segedín či uherák. Přestože se jedná o jídla masitá, maďarská kuchyně obsahuje také hodně zeleniny. Národní zeleninou je paprika, které se zde pěstuje nesčetně druhů. Víno, především tokajské nebo Bikavér, není také potřeba příliš představovat. A tak jmenování maďarských měst zní trochu jako jídelní lístek.
Druhým největším maďarským městem je Debrecen na východě země. Na severu na úpatí Bukových hor leží třetí největší město Miskolc. Nedaleký menší Eger zaujme mohutným hradem a klasicistní katedrálou.
Szeged na jihovýchodě je městem slunečního svitu, rodištěm uherského salámu i guláše. Blízko něj se nachází slavný památník Ópusztaszer, znázorňující příchod Maďarů do Panonie. Na severozápadě země je největším městem Györ, má krásné barokní centrum i lázně. Zajímavý je Székesfehérvár (Stoličný Bělehrad), který býval korunovačním sídlem uherských panovníků. Městem nejbohatším na památky je ale prý Šoproň (Sopron), pohraniční město, téměř obklopené Rakouskem. Nedaleko něj láká zámek Esterházy, zvaný maďarské Versailles.
Venkov
Maďarsko zaujme i vesnicemi, kterým zůstala tradiční podoba.Pozoruhodná lidová architektura zapsaná na seznamu UNESCO se vyskytuje v osadách u Neziderského jezera. V tomtéž seznamu je zapsána i vesnice Hollókö v pustě na severu. Zachoval se v ní soubor venkovských staveb typický pro celý region. U jedné ze sousedních vesnic lze navštívit i stavbu buddhistické stúpy.
Největší skanzen, kde je soustředěna lidová architektura z celého Maďarska se nachází na severním okraji Budapešti v multikulturním městě Szetendre. To se proslavilo také komunitou umělců a množstvím kostelů všech možných náboženských vyznání.
Lázně
V poslední době se využívání lázeňského potenciálu velmi rozvíjí. I když výskyt termálních a minerálních vod je pro Maďarsko vlastně běžný, najdeme zde také řadu unikátů, především v oblasti Balatonu. Ve středu města Tapolca se nachází jediné evropské lázně v jeskyni. A jediné místo v Evropě, kde léčivá voda tvoří celé jezero, je Hévíz. Zdejší termální jezero je vulkanického původu, má hloubku až 40 m a vodu s vysokým obsahem síry vhodnou k léčbě revmatismu. Nejblíž českým hranicím jsou lázně ve městech Györ a Mosonmagyaróvár. Termální koupaliště má ale téměř každé větší město.
Návštěva Maďarska je proto velmi příjemnou záležitostí.