Malá země v centru Evropy dokázala své nevýhody proměnit ve výhody a Švýcarsko tak patří k bohatým zemím světa. V hospodářství sází na kvalitu, a proto se i při nedostatku nerostného bohatství a složitých zemědělských podmínkách dokázalo prosadit na světových trzích. Zaměřuje se na výrobu malých, často unikátních věcí, třeba hodinek, také kvalitních potravin, rovněž je významnou finanční a bankovní mocností. Absenci mořských břehů nahrazuje Švýcarsko nádhernou horskou přírodou a rozsáhlými možnostmi zimních sportů.
Alpy zaujímají více než polovinu plochy země, celou její jižní část. Nejvyšší hory lemují hranici s Itálií a v masívu Monte Rosa sahají vrcholem Dufourspitze až do 4634 m n. m.Západně od tohoto vrcholu se tyčí nejkrásnější hora Alp – Matterhorn, ten přes „pouhých“ 4478 m n. m. ovšem patří k nebezpečným cílům. Naopak na východ od Monte Rosy, vzdušnou čarou sotva 70 km, leží nejnižší švýcarské město, je to Ascona na břehu jezera Laggo Magiore. Tam již převládá středomořské podnebí.
Horské masívy Alp místy pokrývají ledovce. Největší alpský ledovec – Aletschký – stéká ze svahů kolem hory Jungfrau v Bernských Alpách. Toto teritorium je díky němu zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.Unikátní ukázky geologického vývoje se ale vyskytují na více místech země, UNESCO chrání například tektonickou oblast Sardona na východě švýcarských Alp nebo naleziště zkamenělin na hoře Monte San Giorgio v kantonu Ticino.
Severozápadní státní hranici obloukem lemuje nižší úzké vápencové pohoří Jura a společně s Alpami ohraničují Švýcarskou plošinu – hustě obydlenou pahorkatinu v centru země.
Vzhledem k výšce hor nikoho nepřekvapí, že přes Švýcarsko probíhá hlavní evropské rozvodí. Do Středozemního moře odvodňují menší díl švýcarského území řeky Rhôna a Ticino, nejmenší plocha patří díky řece Inn k úmoří moře Černého. Z většiny švýcarského území pak odvádí vody významná evropská řeka Rýn. Na jeho horním toku poblíž města Schaffhausen poskytují nádhernou podívanou nejmohutnější evropské vodopády Rheinfall (Rýnské vodopády). Po průtoku Bodamským jezerem a soutoku s vodnatou řekou Aarou (Aare) se tok Rýna u Basileje stáčí na sever a odtéká přes Německo do Severního moře.
Ke krásám švýcarské přírody patří jezera, vznikla převážně působením ledovců. Na původu těch větších se podílely i vlivy tektonické, třeba u největšího Ženevského jezera na francouzské hranici nebo druhého největšího Bodamského na hranici s Německem.
Přestože je Švýcarsko konfederací a lidé v něm hovoří čtyřmi různými jazyky (německy, francouzsky, italsky, rétorománsky), národnostní uvědomění je tu velmi silné. Hlavní město Bern leží na rozhraní francouzské a německé části pod Bernskými Alpami. Jeho historické centrum na skalnatém zákrutu řeky Aare si uchovalo původní ráz a je zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vévodí mu velkolepá budova gotické katedrály Münster z 15. století. Ze stejného století pochází i radnice na Rathausplatz. Populární je středověká věž Zytglogge s orlojem a tančícími loutkami. Více než 100 historických kašen s barevnými sochami naposledy doplnila sada fontán před Federálním palácem. Návštěvníky přitahuje i živý symbol ze znaku Bernu – medvědi chovaní v parku nad řekou Aare. Jedno z místních muzeí je věnováno Albertu Einsteinovi, který tu při svém pobytu zformuloval teorii relativity.
Ve městech má Švýcarsko přitom jen asi polovinu obyvatelstva. Většími a významnými městy jsou Curych jako centrum dopravy, obchodu a bankovních služeb nebo Ženeva, sídlo mnoha mezinárodních organizací.Město Basilej se stalo díky své výhodné poloze na rozhraní tří států a řece Rýn důležitým průmyslovým centrem a dopravní křižovatkou. Je centrem kultury a vzdělanosti, což dotvrzuje množství nejrůznějších muzeí, také tu sídlí nejstarší švýcarská univerzita. Při prohlídce města zaujme centrální trhové náměstí Marktplatz s radnicí z červeného pískovce nebo románsko-gotická katedrála Münster. Z bývalého opevnění zde zbylo několik krásných věží s branami nazvanými Spalentor, St. Johanns-Tor a St. Albantor.
Hospodářství se ve velké míře opírá o příjmy z turistického ruchu. Švýcarsko láká na vysokohorskou turistiku, horolezectví, pobyt u jezer nebo na venkově, a především na zimní sporty. Luxusní horská střediska jako Davos nebo Sankt Moritz mají zvuk po celé Evropě. Středisko Zermatt pod horou Matterhorn je nejvýše položeným, a proto celoročním zimním alpským areálem. Kleiner Matterhorn se po přivedení lanovky stal nejvyšším evropským zpřístupněným místem pro lyžaře. V rámci péče o čisté prostředí velehor se v Zermattu zakazuje používání spalovacích motorů, které tu nahrazuje dokonale zorganizovaná elektrifikovaná hromadná doprava.
I milovníci historie se v této zemi setkají s pestrou nabídkou, význam nejzajímavějších památek ocenilo UNESCO jejich zápisem do seznamu světového dědictví. Patří sem starobylé kláštery St. Gallen nebo St. Johann v Müstair, také hrady Castel Grande, Castello di Sasso Corbaro a Castello di Montebello v Bellinzoně. Jako ukázky jedinečného lidského umu pak UNESCO eviduje terasovité vinice v Lavaux, přes sto let starou Rhétskou železniční dráhu, a také „hodinářská“ města La Chaux-de-Fonds a Le Locle.
Pro milovníky hor a jezer, přírodních unikátů, starých staveb, čokolády, sýrů nebo hodinek je Švýcarsko opravdu rájem. Na našich stránkách je jen malá ukázka toho, co lze při jeho návštěvě obdivovat.