Území statutárního města Zlín se táhne podél řeky Dřevnice mezi Hostýnskými a Vizovickými vrchy. Metropole Zlínského kraje je městem průmyslovým, ale také centrem kultury a vzdělanosti. Žije tu asi 80 tisíc obyvatel. Zlín se honosí unikátním urbanistickým řešením, pocházejícím z první poloviny 20. století. To dotvářejí architektonicky zajímavé stavby, obklopené zelení zahradního města.
Historie města
Původně vznikl Zlín jako řemeslnické středisko na rozhraní Valašska, Slovácka a Hané, národopisných oblastí se svéráznými tradicemi a kulturou. Jako malé město pak existoval až do konce 19. století. V roce 1894 zde založil obuvnickou firmu Tomáš Baťa a postupně z ní dokázal vybudovat velký podnik. Tím poskytl okolním obyvatelům pracovní příležitosti a Zlín rychle rostl. Díky Baťovi tu vznikaly funkcionalistické stavby, výškové domy, kolonie rodinných domků. Baťa se staral i o obchodní a dopravní síť, o služby, kulturu či sport. Po 2. světové válce byly Baťovy závody znárodněny a v roce 1949 Zlín přejmenován na Gottwaldov. I v tomto období tu běžela průmyslová výroba, nejen obuvi, ale také strojírenská a gumárenská. V činnosti pokračovaly též Baťou založené filmové ateliéry, které se staly známými hlavně díky animovaným filmům Hermíny Týrlové či Karla Zemana. Po roce 1989 se město vrátilo ke svému původnímu názvu Zlín.
Centrum města
Městská památková zóna Zlín chrání strukturu města a funkcionalistickou architekturu vzniklé zásluhou Tomáše Bati. Chráněné území je velmi rozsáhlé, zahrnuje 400 ha plochy s více než třemi tisíci objektů. Urbanisticky jsou plánovány funkční zóny – výrobní, veřejné, komunikační, obytné, zároveň se prolínají s přírodním prostředím. Architektura se vyznačuje opakováním standardizovaných stavebních konstrukcí, materiálovou a barevnou jednotou továrních objektů, staveb obytných i občanské vybavenosti. Využívá se režné zdivo, železobeton, nebo typizovaná okna. Zóna se skládá z historického středu přestavěného do uzavřených bloků, z areálu firmy Baťa a z obytné čtvrti - zahradního města s typovými domky.
Slavnou se stala především stavba výškového domu – mrakodrapu zvaného "Jedenadvacítka", postaveného pro ředitelství Baťovy firmy. Ve své době to byla druhá nejvyšší necírkevní stavba v Evropě. Vyznačuje se řadou na svou dobu pokrokových technických řešení, z nichž je nejznámější výtah, zařízený jako kancelář ředitele.
Ve 14. budově baťovského areálu nyní sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. V jednom objektu jsou tak soustředěny expozice, rozmístěné dříve ve zlínském zámku, Jaroslavicích a v budově č. 1 (Obuvnické muzeum). Rozsáhlá expozice "Princip Baťa – Dnes fantazie, zítra skutečnost" zachycuje baťovský systém v celé jeho šíři a významu.
Hrady a zámky
Z historického hlediska je Zlín vlastně docela mladé město. Jen málo budov je tu stoletých. Dávné časy ale připomíná budova zámku v centru, tyčící se uprostřed sadu Svobody. Původně tu stála gotická tvrz, postupně přestavovaná renesančně a barokně. Poslední přestavba – nepříliš citlivá – proběhla začátkem 20. století. Po odstěhování muzea zlínský zámek získal nové kulturní využití, hlavně pro galerie a výstavy.
Jižně od centra města v lese zvaném Hradisko lze nalézt nepatrné zbytky původního hradu, který byl zřejmě opuštěn po výstavbě tvrze. Na západním okraji má ale Zlín zachovalý hrad – Malenovice. Ten se honosí se krásnými interiéry i zajímavými expozicemi připomínajícími historii oblasti, také zdejší řemesla a šlechtický rod Šternberků.
ZOO se zámkem
Ještě s dalším zajímavým turistickým cílem je Zlín spojován – zdejší zoologická zahrada je zároveň i botanickou – úzce jsou tu propojeny zvířecí expozice a ukázky rostlinstva oblastí, z nichž zvířata pocházejí. ZOO Zlín najdeme severovýchodně od města. U ní se tyčí pohádkový zámek Lešná, který byl postaven až na konci 19. století, a tak je jedním z nejmladších moravských šlechtických sídel. Zaujmou tu zdobené interiéry i na svou dobu moderní vybavení pro přepychový pobyt majitelů.
Relax a sport
Nejen architekturou nebo historií potěší Zlín své návštěvníky. Pro ty sportu-chtivé nabízí například několik koupališť. Vyberte si buď koupaliště Zelené v jižní části, nebo koupaliště Panorama v části severní. Ke koupání bohužel nelze využít přehradu Fryšták, která je vedena jako vodárenský zdroj. Je ovšem možné obdivovat toto vodní dílo jako kulturní památku, jedná se o významnou ukázka pozdní éry "Baťova" funkcionalismu. Ale když se budete vracet ze zoologické zahrady, pojedete přes Kostelec, kde místní lázně nabízejí bazény s teplou vodou i nejrůznější léčivé koupele. V zimě zase mohou klidně přijít ke slovu lyže, vždyť prakticky přímo ve městě je připraven lyžařský svah.
Zlín je tak trochu jiné město. Ale navštívit jej stojí za to, tak se podívejte alespoň tady virtuálně.