Španělsko

Seznam Mapa
23
Nejlépe hodnocené
Pollenca

El Calvario - 365 schodů

Barcelona

Památník Kryštofa Columba
Cap de Formentor

Mirador del Mal Pas - úplněk
Palma

Katedrála v Palmě La Seu
Nejnavštěvovanější - tento měsíc
Málaga

Vyhlídka
Barcelona

Sagrada Família
Málaga

Římské divadlo
Španělsko

Vodní nádrž Conde de Guadalhorce

Španělské království, jak se oficiálně nazývá Španělsko, se rozkládá v jihozápadní Evropě na většině Pyrenejského poloostrova. Patří k němu i Baleárské ostrovy ve Středozemním moři a Kanárské ostrovy v Atlantském oceánu a také malé severoafrické državy Ceuta a Melilla. Jeho součástí je rovněž exkláva Llivia, malé katalánské město v pyrenejském údolí, obklopené kolem dokola francouzským územím.

Hornatá horká země

Náhorní plošina Meseta, která většinou tvoří vnitrozemské Španělsko, má povrch v nadmořských výškách 500 až 1000 m a nad ni ještě vystupují jednotlivá pohoří. Na severu se vypínají Kantaberské pohoří a Pyreneje s vrcholy ve výškách kolem 3 tisíc m n. m., uprostřed země se táhnou o něco nižší pohoří Kastilské a Iberské. Maximálních výšek povrchu dosahuje pevninské Španělsko na jihu masívem Sierra Nevada, který je součástí pohoří Betická kordillera a jehož nejvyšší horou je Mulhacén (3 478 m n. m.). Nejvyšší hora španělského území je ale na ostrově, na kanárském ostrově Tenerife se sopka Pico de Teide tyčí nad hladinu moře až do výšky 3 714 m.

Významné řeky Pyrenejského poloostrova směřují do Atlantského oceánu, ať už je to Duero, Tajo, Guadiana nebo Guadelquivir, do Středozemního moře se vlévá Ebro. Nížiny má Španělsko jen úzké při mořském pobřeží a podél několika řek, největší je Andaluská nížina.

Podnebí je na severu a severozápadě oceánské, mírně teplé a vlhké. Na jihu a jihovýchodě vládne podnebí teplé subtropické se suchým horkým létem a mírnou zimou. Jihovýchodní Španělsko, především jeho středomořské pobřeží, je jednou z nejsušších oblastí Evropy.

Vlivům podnebí odpovídá rostlinný pokryv, na severu země se vyskytují listnaté a smíšené lesy, na jihu a jihovýchodě středomořské subtropické rostlinstvo, na jihu i křovité porosty typu macchie. Pro zemědělství se vzhledem k suchu využívají jen asi dvě pětiny plochy země.

Španělská příroda

Svá unikátní přírodní území si Španělsko pečlivě chrání. Největší národní park je horská Sierra Nevada. O něco menší park Doñana v deltě Guadalquiviru ochraňuje rozsáhlé bažiny, písečné duny a zde žijící plameňáky. V Pyrenejích láká park Ordesa u hory Perdu, jehož centrem je 900 m hluboký kaňon s vodopády. Druhý pyrenejský park Aigüestortes kolem jezera Lago de San Mauricio vznikl kvůli seskupení největších ledovcových jezer na náhorní plošině.

Nejrozmanitější vulkanické útvary si zasluhují obdiv na Kanárských ostrovech, jednak v okolí sopky Teide na ostrově Tenerife, a také v parku Timanfaya na ostrově Lanzarote. Kanárský ostrov Gomera uchránil ve svém středu vavřínové lesy, bujnou vegetaci podobnou třetihorské, která jinak již z jižní Evropy vymizela. Předmětem ochrany je i celý baleárský ostrov Ibiza díky výrazné biodiverzitě pobřežních ekosystémů a zároveň i kvůli historickým památkám.

Španělská historie

I když většina z nás si vybírá Španělsko jako místo pobytu u moře, setkání s připomínkami jeho minulosti a rozmanité kultury k návštěvě této země neodmyslitelně patří.

Již před více než třemi tisíci lety tu žily iberské kmeny. Jižní pobřeží a postupně i další oblasti byly kolonizovány Féničany, Kartaginci, Kelty a posléze Římskou říší. V 6. století ovládli poloostrov Vizigóti.

Od 8. století zde získávali svá území Maurové, Berbeři a Arabové ze severní Afriky, až nakonec celá zem s výjimkou nejsevernějších oblastí, Kantabrie a Baskicka, padla pod muslimskou nadvládu. Španělsko tak tvořilo nejzápadnější výběžek islámského světa, známky arabské kultury tu zůstaly dodnes. Po roce 800 začala rekonquista, to jest postupné zpětné osvobozování území, až jako poslední byl dobyt emirát Granada roku 1492. K tomuto roku se váže i objevení Ameriky a začátek podmaňování tamních území. Zároveň se v té době spojily sňatkem dvě nejvýznamnější království Kastilia a Aragon do španělského království. Za vlády Habsburků v 16. století bylo Španělsko na vrcholu moci, mělo rozsáhlé koloniální panství ve střední a jižní Americe a v jihovýchodní Asii. Velké bohatství plynoucí z kolonií však bylo spotřebováno na život panovnického dvora a války, země se nerozvíjela a hospodářství zaostávalo.

Španělsko se nezúčastnilo 1. světové války, za 2. světové války bylo neutrální při autoritářském režimu generála Franka, který tam v letech 1936 až 1939 pomohly nastolit při občanské válce Německo a Itálie.

Na území Španělska je dnes více jak čtyřicet míst zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO, což je po Itálii nejvíc na světě. I když část tvoří přírodní, málo dotčené oblasti, většinou se jedná o historické a kulturní pamětihodnosti.

Španělská současnost

Španělsko je mnohonárodnostní stát, převažují Španělé, ke své vlastní národnosti se tu hlásí Katalánci, Galicijci nebo Baskové. Je to konstituční monarchie, hlavní a největší město Madrid ležící v centru země obývají asi 3 miliony obyvatel.

Tato vyspělá průmyslová země má významnou těžbu kovů, ale nedostatek vlastních paliv. Rozvinuta jsou tu všechna průmyslová odvětví, významné je především hutnictví, průmysl loďařský, letecký, elektrotechnický a strojírenský s výrobou automobilů. Španělsko má významné námořní obchodní loďstvo, hlavní přístavy jsou Barcelona (článek o tom co dělat v Barceloně: Hlavní město Katalánska), Bilbao a Valencia.

V zemědělství převažuje rostlinná výroba, kde přední místo ve světě zaujímá pěstování vinné révy. Díky pěstování oliv je Španělsko na prvním místě ve světě v produkci olivového oleje.

Zásadní význam tu dnes má cestovní ruch, který se soustřeďuje především na Kanárské a Baleárské ostrovy a na pobřeží Středozemního moře.

Administrativně je Španělsko rozděleno na 17 autonomních oblastí a dvě autonomní města Ceuta a Melilla. Názvy regionů jsou nám většinou dobře známé, nejen z reklam cestovních kanceláří, ale také třeba z literatury či dějepisu, některé mají i svůj český ekvivalent. Kde ale vlastně leží a čím jsou zajímavé?

Severní oblasti

Na severu sahá Španělsko svým nejzápadnějším výčnělkem až k pobřeží Atlantského oceánu a k Biskajskému zálivu. Leží tam region Galicie, kde asi více než jeho název známe jméno jeho hlavního města. Santiago de Compostela je totiž jedním z hlavních evropských středověkých poutních míst. Až z francouzské hranice sem vede podél mořského pobřeží poutní Svatojakubská cesta, v křesťanském světě stále velmi vážená a využívaná. Při stezce vzniklo na 1800 církevních nebo světských budov a jiných památek.

Významnými křesťanskými památkami, se může pochlubit i sousední region Asturie, především v jeho hlavní město Oviedo. Jedná se o řadu zachovalých kostelů v raně románském stylu. Ve vedlejší oblasti Kantábrie mají svou nejdůležitější památku mnohem starší. Skalní kresby v jeskyni Altamira, objevené v roce 1879, jsou staré asi 15 tisíc let.

Baskicko, další z regionů ležících při Biskajském zálivu, zaujme technickou raritou, kterou je Biskajský most v místní metropoli, v přístavu Bilbao. Byl postaven v roce 1893 a unikátním způsobem skloubil plavby lodí do ústí řeky s dopravou přes řeku, a to zavěšením přepravní gondoly pod vysokou konstrukci mostu.

Na severu země pak leží ještě menší vnitrozemské horské regiony La Rioja, Navara a Aragonie s hlavním městem Zaragoza.

Centrální Španělsko

Na větší autonomní oblasti je Španělsko rozdělené v centrální části pyrenejského poloostrova. Region zvaný Kastilie a León s hlavním městem Valadolid se vyznačuje opravdu starými památkami. V jeskyni pohoří Sierra de Atapuerca byly totiž objeveny pozůstatky člověka nejstarší v Evropě – z doby před asi miliónem let. Období římského impéria tu zase připomíná římský akvadukt v městě Segovia nebo bývalý zlatý důl Las Médulas. A průřez celou španělskou historií od staveb románských, přes maurské po barokní nabízí staré univerzitní město Salamanca.

Jižněji se rozkládá kraj Extremadura. Jeho administrativní centrum, město Mérida, bylo hlavním městem římské provincie a z té doby se zde zachovaly pozůstatky významných staveb jako amfiteátru, mostu nebo kanalizačního systému.

Druhá část kastilského historického území, nyní oblast Kastilie – La Mancha, se nachází jižně od Madridu. V její metropoli Toledu zanechaly postupně mnoho zajímavých stop kultury vizigótská, maurská a židovská.

I hlavní město Madrid je samostatnou autonomní oblastí. Nedaleko něj má Španělsko svou nejvýznamnější památku. Je to klášterní komplex Escorial, postavený ve druhé polovině 16. století. Byl i královskou rezidencí a místem posledního odpočinku španělských králů.

Pobřeží Středozemního moře

Ještě větší klášterní areál než Escorial se nalézá v Katalánsku v místě zvaném Poblet a také on sloužil v minulosti jako královské sídlo. Katalánsko je vůbec pozoruhodné svou vlastní historií, kulturou a jazykem. Turisty sem přitahují známé rekreační oblasti na pobřeží Středozemního moře Costa Brava nebo Costa Dorada, ale také vysoké hory – Pyreneje na jeho severních hranicích.

Z regionu Katalánsko vyšla řada světoznámých osobností, malíři Joan Miró a Salvador Dalí nebo architekt Antoni Gaudí.

Hlavní město Katalánska Barcelona je druhým největším městem v zemi a významným přístavem. Uchvátí jeho historické centrum, hlavní třída La Rambla s majestátním Kolumbovým sloupem u pobřeží (Mirador de Colon). Ducha města dotváří Gaudího architektura, především chrám Sagrada Família, jehož stavba započatá v roce 1882 se předpokládá dokončit až v daleké budoucnosti. Zaujme tu řada dalších mimořádných architektonických počinů, namátkou secesní tržnice La Boquería, Arc de Triomf nebo olympijský stadion.

Ač si Španělsko uchraňuje tradici konání býčích zápasů, Katalánsko se stalo prvním regionem, kde byly tyto zápasy zakázány.

Další dva regiony lemující pobřeží Středozemního moře, Valencie a Murcie, mají hodně společného. U obou se jejich administrativní centra jmenují stejně jako celá oblast a obě mají nádherné mořské pobřeží s dlouhými plážemi a příjemnou vodou. Známá je hlavně Costa Blanca, ale ještě teplejší vodu najdeme na pobřeží Costa Cálida, kde se při mořském břehu táhne slaná laguna.

Andalusie

Jižní Španělsko, to je hlavně velká oblast Andalusie, jejímž hlavním městem je Sevilla. Andaluské pobřeží náleží jak Atlantskému oceánu, tak Středozemnímu moři, odděluje je výspa Gibraltaru, maličkého britského zámořského území.Celé andaluské středomořské pobřeží patří k turisticky atraktivním oblastem.

Jednou z nejvíc navštěvovaných částí Andalusie je pobřeží Costa del Sol. Známými letovisky na pobřeží jsou třeba Torre del Mar, Belmádena nebo Nerja, kde zaujme vyhlídkové přístavní molo zvané Balkón Evropy. Poblíž ní lze navštívit i krápníkové jeskyně s paleolitickými skalními kresbami.

Velkým městem a významným přístavem této oblasti je Málaga, rodiště malíře Pabla Picassa, který proslavil Španělsko po celém světě. Městu vévodí dva mohutné propojené hrady, ten starší založili již Římané.

V oblasti Andalusie zbylo nejvíc připomínek období maurské nadvlády, za nejkrásnější příklad stavby z tohoto období se pokládá palác Alhambra v Granadě. Také město Córdoba na řece Guadalquivir má slavnou minulost, kolem roku 1000 bylo jedním z největších měst světa. Zdejší památky připomínají život křesťanských, maurských a židovských obyvatel.

Vábí i vnitrozemí kraje, vždyť Andalusie má na svém území nejvyšší pohoří pevninského Španělska Sierru Nevadu. Také se lze se vydat do města Antequera, kde je nejvíc kostelů ze všech španělských měst, přes třicet. Hlavním lákadlem u tohoto místa je však vápencové skalní město El Torcal.

Ještě větším geologickým unikátem je 5 km dlouhý kaňon El Chorro (Pramen) v údolí řeky Guadalhorce. V soutěsce sevřené až 400 m vysokými vápencovými skalami a někde se zužující jen na 10 metrů vyhledávají adrenalinové zážitky zvláště horolezci.

Naopak klid do duše může vnést návštěva významného meditačního centra buddhismu Diamantové cesty v Karma Guen. Tomu vévodí stavba posvátné Stúpy, která symbolizuje poznání podstaty mysli a vesmíru.

Ostrovy

Autonomními oblastmi jsou i souostroví, jejich turistický potenciál je pro Španělsko velkým přínosem. Na Kanárských ostrovech se o povinnosti hlavního města dělí Santa Cruz na ostrově Tenerife a Las Palmas na ostrově Gran Canaria. Baleárské ostrovy mají své administrativní centrum na jejich největším ostrově Mallorca.

Při návštěvě největšího španělského ostrova Mallorca lze kromě krásných pláží obdivovat i divoká skaliska a hory. Na severozápadě se zvedá horský masív Tramuntana, vděčný cíl horských túr. Historii a kulturu ostrova ovlivnili Římané i Maurové. Připomínky na jejich dobu najdeme třeba v oblasti města Pollenca, které dříve bývalo hlavním městem. I zde ale dominují památky na působení křesťanské církve – především ulice Cappe de Calvari vedoucí k poutnímu kostelíku tvořená 365 schody. Pollenca je také východiskem pro výpravu na nádherný skalnatý Cap de Formentor, nejsevernější výběžek ostrova. Při ní nelze opomenout úchvatný výhled od strážní věže Talaia de Albercutx.

V hlavním městě Mallorky zvaném Palma de Mallorca žije téměř polovina obyvatel ostrova. Vzhled historického centra s úzkými uličkami tu dotváří katedrála La Seu. Tato stavba má význam pro celé Španělsko, je to třetí největší gotická katedrála v zemi. Dávnou historií je prodchnutý také maurský královský palác Palau de Almudaina, který býval v minulosti římskou citadelou.

Z Palmy do přístavu Port de Sóller se dá svézt starým úzkokolejným vláčkem. Sídla na úpatí hor, jako je Sóller, mají většinou na pobřeží své přístavy. Takže podobně i letovisko Banyalbufar má blízký přístav v Port des Canonge.

Místa v této části ostrova, jako Estellencs nebo Bunyola, jsou zároveň východisky pro výpravy do pohoří Tramuntana. Na severozápadě horského pásma se ukrývá klášter Santuari de Lluc s uctívanou soškou Černé Madony. Klášter v městě Valdermossa se zase proslavil pobytem polského skladatele Frederica Chopina, který tu strávil svá poslední léta společně se spisovatelkou George Sandovou.

Sice je Španělsko pro nás trochu vzdálenější destinací, jeho atraktivita ovšem tento handicap bez problémů překoná. Vždyť tu láká i španělská kuchyně, víno, hudba nebo tanec flamenco, případně býčí zápasy. A pokud se přes tu dálku chcete přenést aspoň na chvíli, zkuste to prostřednictvím našich panoramat.